Od roku 2026 musí být na každých 60 kilometrech páteřní evropské sítě dobíjecí stanice s minimálním výkonem 400 kW. O dva roky později má být pro nákladní auta a autobusy dobíjení k dispozici každých 120 kilometrů. Česká infrastruktura je ale podle ministerstva dopravy už teď nadprůměrná, elektromobilitě tak brání jen vyšší pořizovací ceny vozidel.
Od začátku roku výrazně přibylo nových dobíjecích stanic pro elektromobily. Ministerstvo průmyslu a obchodu k 30. dubnu evidovalo 2 051 dobíjecích stanic, které poskytují 3 830 dobíjecích bodů. Na konci loňského roku to bylo pouze 1 364 dobíjecích stanic a 2 643 dobíjecích bodů.
Dotační program pro nabíječky
Ministerstvo dopravy navíc plánuje spuštění dotačního programu pro výstavu dalších stanic, především v dosud nepokrytých lokalitách. Má na něj být připraveno až 6 miliard korun.
„Realizace daných dobíjecích hubů však musí zůstat na soukromých subjektech,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Česko je na tom s nabíječkami relativně dobře už teď. „Veřejná dobíjecí infrastruktura v České republice je pohledem počtu elektromobilů k počtu dobíjecích bodů na velmi vysoké úrovni. Máme jeden z nejvyšších podílů rychlodobíjecích stanic na celkovém počtu stanic,“ říká Tomáš Kadeřábek, odborník na elektromobilitu společnosti Arval.
Řada z nich už teď splňuje podmínky nově schválené legislativy. Pro její úplné naplnění ale bude třeba podpora ze strany státu. Další posun v rozvoji infrastruktury by ideálně měl usnadnit přechod řidičů k elektromobilům. Mnoho z nich se totiž obává, že vozidlem na elektrický pohon nebudou moci efektivně dojíždět na delší vzdálenosti, právě kvůli nedostatku dobíjecích stanic.
Elektromobily se přibližují běžnému životu
Národní akční plán hovoří tom, že by v roce 2030 mohlo na českých silnicích jezdit až půl milionu aut na elektro pohon. A ačkoli počty elektromobilů rostou, Česko za Evropou stále zaostává. Může za to mimo jiné absence dotační podpory pro fyzické osoby. „V poměru bateriových elektromobilů na celkovém počtu nově registrovaných vozidel jsme jedna z nejhorších zemí EU, proto bychom nyní rozhodně uvítali větší podporu pořízení bateriových elektromobilů,“ uvedl Kadeřábek.
Kromě chybějících dotací je ale na vině i konzervativní postoj, který vůči elektromobilitě řada Čechů zaujímá. Jedním z nejčastějších argumentů proti je právě nedostatečná infrastruktura, koluje ale řada dalších, některé z nich jsou přitom na úrovni mýtů. Jedním z nich je například domnělá neekologičnost elektromobilů – jejich výroba a výroba elektřiny z fosilních paliv samozřejmě uhlíkově neutrální není, v průběhu provozu se ale auta na baterky vyplácet začnou. „Část lidí v Česku se e-mobilitě brání, je to hlavně z nedůvěry k něčemu novému. Postupné změny je ale časem přesvědčí,“ myslí si předseda Asociace pro elektromobilitu České republiky Jaromír Vegr.
I poměrně vysoké pořizovací ceny elektromobilů mají svá řešení. Firmy zhusta využívají operativní leasingy a do popředí začínají pomalu vystupovat i různé formy car sharingu. „Podíl operativního leasingu jako způsobu pořízení nového vozidla neustále roste. Firmy tak mohou svá vozidla obměňovat v kratším časovém intervalu, a díky tomu mohou lépe držet krok s rychlým technologickým vývojem elektromobilů,“ vysvětluje Tomáš Kadeřábek. „Operáky“ ale čím dál častěji využívají i domácnosti. Jejich podíl na financování automobilů v domácnostech v loňském roce vyrostl ze 13,4 % na 23 %, vyplynulo z dat České leasingové a finanční asociace.
Přidejte odpověď