Výsledky registrací nových osobních aut za rok 2022 jsou známé, meziročně klesly o 7,15 %. Lze to „zdůvodňovat“ hledáním nejrůznějších příčin. Obvykle se jako faktor poklesu uvádí epidemie koronaviru, problémy v dodávkách komponent i celých vozidel, válka na Ukrajině a inflace. Je tomu tak ale opravdu, když média současně prezentují nová auta ihned k odběru?
Dobře už bylo
Čísla hovoří nekompromisně, a to nejsledovanější – 192 087 registrací osobních vozů vrací český trh o osm let nazpět, před rok 2014 a dříve. O příčinách se dá dlouze diskutovat, dají se svádět na to či ono, ale realita je neúprosná.
Zrcadlo výsledků nabízí obraz, který se asi mnohým představitelům evropského i našeho automobilového průmyslu, nebude příliš líbit, ale pokud je nezajímají zákazníci a jejich potřeby, pak platí: kdo chce kam, nebraňme mu v tom… ať to stojí, co to stojí. Takže budeme rádi, když letos nebude pokračovat loňský prodejní sešup, protože se dá očekávat, že se kromě státní sféry, která žije podle plánu z daní, bude více šetřit i ve firmách, kterým u nás patřilo loni 73,37 procent trhu.
Klesá počet firemních zákazníků
Ono je vůbec zajímavé, jak se vyvíjely nejen podíly, ale i celkové počty mezi soukromými a firemními odběrateli, třeba za poslední čtyři roky. Za rok 2019 bylo na firmy registrováno 181 280 osobních vozů, což představovalo podíl 72,54 %.
Na soukromníky připadlo 68 635 vozů a 27,46 %. Od roku 2020 se ale u soukromých zákazníků měnily podíly jen v řádu procenta plus či mínus, ale ani celkové počty osobních vozů registrovaných na ně, se také výrazně neměnily – 53 348 za rok 2020, 50 246 (2021) a 51 149 (2022).
Za to absolutní čísla firemních odběratelů vykazují jasně sestupnou tendenci. Předloni 156 630 a loni už jen 140 938 nových osobních vozů, což zejména v porovnání s rokem 2019 je pěkný pád (mínus víc než 40 tisíc). To také o něčem vypovídá.
Vítězové roku 2022: Toyota a další
2022 nebyl zrovna dobrý rok, ale mohl být ještě horší. Přesto je na českém trhu několik „velkoobjemových“ značek, které si nejen meziročně polepšily, nebo jejich výsledky zdaleka nekopírují celkový pokles o 7,15 %.
Doslova skvělý rok zaznamenala Toyota, která si meziročně polepšila o 18,7 % (+1933 vozů), vypracovala se mezi TOP čtyři nejprodávanější značky v Česku a za prosinec se stala dokonce dvojkou našeho trhu. To zaslouží fanfáry, i když nebo právě proto, že registrovala jen 45 elektromobilů a tři vozy poháněné vodíkovými články, ale zato 6344 hybridů, což činí 51,72 % jejich registrací. Polepšily si také Dacia (+34,92 %), Kia (+4,3 %), Ford (+5,13 %), Audi (+17,84 %), Ssangyong (+129,9 %), Cupra (+25,24 %) či Lexus (+60,18 %).
Poražení importérského žebříčku
Naopak smutek by mohl zavládnout u značek, kde registrace meziročně výrazněji klesly. Škoda registrovala o 8041 vozů méně, což je -11,33 %. Největší procentuální propad z TOP 25 značek zaznamenal Nissan, o -52,69 %, Seat (-40,49 %), Peugeot (-36,08 %), Citroën (-31,21 %) a Renault (-29,34 %). Jak je vidět na chyby jedněch čekají jiní a ti z nich profitují. Uvidíme, jak se bude letos dařit novým, většinou čínským značkám, které se už u nás začínají prosazovat.
Nejvíce rostly prodeje emisním hříšníkům
Rok 2022 také ukázal zajímavou skutečnost, jak např. náramně rostou prodeje největším emisním hříšníkům, tedy luxusním sporťákům a limuzínám. Krátce a dobře, zrcadlo je neúprosné. Zákazníci si loni pořídili například 560 (z toho ale i 65 kusů čistě elektrických) nových vozů Porsche (+18,38 %), 112 nových Ferrari (+10,89 %), 64 Bentleyů (+93,94 %), 52 Lamborghini (+15,56 %), 39 Maserati (+50 %), také rekordních 37 vozů Rolls-Royce (+76,19 %), 25 Cadillaců (+150 %) a 14 Aston Martinů (+55,56 %). Komentář si může udělat každý sám – velmi bohatým se daří.
Že by se na někoho zapomnělo?
V úvahách expertů ani automobilek se nikde neberou na zřetel jako faktor vlivu na trh samotní zákazníci a jejich reakce na cenovou politiku některých značek, stejně jako na aktuálně preferovanou nabídku, omezování výroby modelů, o které je větší zájem a vnucování produktů, které mnohým nevyhovují. Jako by zákazníci byli tabu nebo jen nějaká banda, která si všechno nechá líbit.
V této souvislostí se nabízí dokonce otázka, zda nejsou čeští zákazníci naprosto úplní hlupáci, nechápající výhody Green dealu, ani vize bruselských věrozvěstů světlých bezemisních zítřků, stejně jako představy generálů evropského automobilového průmyslu o výhradně elektrické budoucnosti a hlasy „mýtických sirén“ z řad mediálních propagátorů. Podle nich by si měli ve velkém kupovat vozidla drahá nejen při pořízení, ale bohužel výhledově i v provozu, méně praktická, s problematickou zůstatkovou hodnotou a nevelkou životností bez ohledu na skutečný stav jejich potřeb, natož peněženky. Jen proto, že je prosazují bohatí samozvaní zachránci Evropy?
Přitom si ani velmi dobře placení europoslanci sami nekupují elektromobily jako housky na krámě, nebo snad víte, že by některý český europoslanec jezdil z Bruselu či Štrasburku na víkend domů elektromobilem? Ani náhodou, zato víkendové lety ne právě ekologickými tryskáči z a do Bruselu jsou zaplněné do značné části právě jimi.
Nevděčné téma a česká realita
Nechci polemizovat o tom, co a proč bude zakázané za pár let, ale jen malý pohled do statistik ukazuje, že minulý rok opět celkem nepokrytě dosvědčil, jak se stále nedaří donutit české zákazníky, aby lépe chápali ambiciózní vize a předháněli se v nákupech jediné spásy mobility – vozidel jezdících podle aktuálního energetického mixu z poloviny na uhlí.
A pokud by elektromobily jezdily jen na energii z udržitelných zdrojů, jak se někde mylně uvádí, pak by ostatní odběratelé byli s ještě větším podílem a o to více závislí na uhlí. Taková je logika. Teoreticky byl u nás loni zájem o elektromobily znatelně vyšší než předloni (2,03 % ku 1,28 %), ale prakticky je jich značná část stále víc součástí flotil výrobce, prodejců, státního eráru a bohatých korporací, u kterých cena nehraje roli, na rozdíl od běžných uživatelů, natož soukromníků.
Zajímavé jsou třeba podíly čistých elektromobilů na celkových českých registracích jednotlivých značek. Zde jsou výsledky: Tesla pochopitelně 100 %, Porsche 11,61 %, Mini 7,39 %, Volvo 4,54 %, BMW 4,48 %, Mercedes 3,82 %, VW 2,80 %, Audi 2,57 %, Škoda 2,06 %, Kia 2,04 %, Hyundai 1,60 % a u ostatních značek jsou počty či podíly spíše nezajímavé.
Lehké užitkové automobily v útlumu
Čtrnáctiprocentní meziroční pokles registrací LUV je na pováženou, ale trh byl takový. Vítězem je i letos značka Renault, která si svou předloňskou suverenitu loni ještě umocnila. Předloni jí patřila první příčka s 13,62 % trhu a letos ujela ostatním opravdu o velký parník, když registrovala o 878 vozů víc, než druhý Ford (11,67 %) a získala tržní podíl 16,87 %. Třetí Peugeot má podíl 10,66 % atd. Tak uvidíme, jak se bude trh LUV vyvíjet letos, ale šetření mnoha firem se zřejmě dotkne právě investic do nových vozidel.
A motorkám se nadále daří
Všechna možná zdůvodnění, proč klesají registrace osobních vozů neplatí pro motocykly. Těm se už šestým rokem po sobě náležitě daří, koronavir nekoronavir, čipy nečipy, krize nekrize. Loňských 25 561 prodaných motorek je rekordem za posledních 14 let a historicky druhým nejlepším výsledkem vůbec. Víc se prodalo jen v roce 2008. Každá pátá u nás prodaná motorka je Honda, každá zhruba desátá CF Moto, třetí nejprodávanější je Yamaha, následovaná Piaggiem, BMW a KTM. Bude zajímavé, kdy se český motocyklový trh nasytí, ale zatím se mu vede nad očekávání dobře.
Jaký bude letošní rok?
Podle letos už opatrnějších prognostiků by se měl český trh osobních vozů pohybovat na úrovni výkonů toho loňského. Náš názor, který byl podobně jako v minulých letech, na rozdíl od optimismu těchto expertů reálnější, není tak optimistický ani letos. Spíše je pravděpodobné, že zákazníci nepřinesou českému automobilovému trhu žádné zázračné změny k lepšímu. Pokud pomineme nákupy vozů za +dva a více milionů, pak česká inflace sice ještě dožene určitou cílovou skupinu zákazníků k tomu, aby utratila průběžně znehodnocované úspory za nová auta, ale rostoucí nejistota určitě sehraje také svou roli. Proto si u osobních automobilů neděláme velké naděje a prodeje vidíme meziročně opět nižší, bez velkých nadějí na zlepšení. Kéž bychom neměli pravdu!
Přidejte odpověď