Evropská komise (EK) navrhla přísnější emisní limity pro nové osobní i nákladní automobily, které mají proti dnešním standardům ještě více snížit zplodiny oxidů dusíku a pevných částic vypouštěných do ovzduší.
Norma Euro 7 sladí limity pro benzinová a naftová auta, vozidla jí budou muset vyhovovat dvakrát déle než dosavadním standardům a kromě výfuků se bude vztahovat i na brzdy a pneumatiky. Pokud návrh schválí členské státy a Evropský parlament, měla by pravidla pro nová osobní auta platit od poloviny roku 2025, pro nákladní o dva roky později.
Výrobci automobilů dávali už během přípravy normy najevo obavy ze zvýšených nákladů v době, kdy začali ve velkém vyvíjet elektrické automobily. Kvůli normě automobilky podle Bruselu nebudou muset používat nové technologie a přechod na Euro 7 se promítne do ceny nových aut nejvýše v řádech několika tisíc korun.
Státy EU vedené českým předsednictvím se koncem října shodly s europoslanci na pravidlech, která od roku 2035 prakticky znemožní prodej nových aut s klasickými spalovacími motory. Podle komise je však pravděpodobné, že se ještě do poloviny století bude po evropských silnicích pohybovat pětina benzinových a dieselových aut a až polovina nákladních vozů se spalovacím motorem. Proto chce komise dál zpřísnit současná emisní pravidla.
„Kromě toho, že monitorujeme a podporujeme elektrifikaci vozového parku, chceme omezit také emise, které zhoršují znečištění vzduchu a ohrožují naše zdraví,“ prohlásil eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton, který návrh normy prezentoval. Oxidy dusíku a pevné částice z automobilové dopravy v ovzduší podle něj způsobují v zemích EU více než 70 000 předčasných úmrtí ročně, nový emisní standard by měl tyto počty snížit.
Ve srovnání se současnou normou se nemají změnit požadavky týkající se emisí oxidů dusíku u benzinových aut, která budou mít nadále povoleno 60 miligramů na kilometr. Tato úroveň začne nově platit i pro diesely, které podle standardu Euro 6 mohou vypouštět 80 miligramů na kilometr. Zpřísnit by se měly také normy pro nákladní automobily.
Komise odhaduje, že ve srovnání s dosavadní normou by měla Euro 7 zajistit do roku 2035 snížení emisí oxidů dusíku o 35 %, u pevných částic pak o 13 procent. U nákladních aut a autobusů má jít o 56 % emisí oxidů dusíku a 39 % pevných částic.
Nová norma také zdvojnásobí počet najetých kilometrů a stáří auta, do nichž bude plnění emisního standardu vyžadováno. Nově půjde o 200 000 kilometrů a deset let užívání vozu. Rozšíří se i spektrum teplot, v nichž bude muset auto normu plnit.
Poprvé navrhuje komise stanovit i limity pro pevné částice produkované brzdami a mikroplasty, které se uvolňují z pneumatik. Chce rovněž, aby měla auta čidla umožňující kdykoli emise zkontrolovat.
Unijní exekutiva předložila návrh více než rok po původně očekávaném termínu. Podle svých činitelů v něm chtěla zohlednit situaci automobilek čelících složité ekonomické situaci a nutnosti přejít na elektromobilitu. Podle Bretona nebudou muset kvůli normě vyvíjet žádné nové technologie a vystačí s důslednějším využitím těch dosavadních. Komise odhaduje, že pořizovací náklady nového auta by se po zavedení nových standardů měly zvýšit o 90 až 150 eur (2200 až 3700 Kč).
Ekologické organizace v této souvislosti návrh kritizují a hovoří o nedostatečné úrovni snížení emisí.
Podle českého ministra dopravy Martina Kupky zafungoval realistický přístup a emisní limity se u osobních aut nezpřísnily. „Pro ČR je v rámci dalšího vyjednávání důležité se zaměřit na fungování normy Euro 7 u nákladních automobilů a autobusů. Zde vidím hlavní úskalí předkládaného návrhu, bude nutné jednat o jeho revizi. Návrh Balíčku Euro 7 pro tato vozidla je podle našeho názoru velmi složitý a nákladný a neodpovídá současnému úsilí o rozvoj ekologické hromadné dopravy a přepravy zboží,“ řekl Kupka.
Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA) návrh kritizuje. Podle jehovyjádřeníbude znamenat vyšší náklady na vozidla s velmi omezenými ekologickými přínosy a riskuje zpomalení přechodu na dopravu s nulovými emisemi. Tuzemské Sdružení automobilového průmyslu navrženou normu považuje za kontraproduktivní, protože místo zlepšování emisí v dopravě fakticky odklání tolik potřebné zdroje investic do technologií bateriových, potažmo vodíkových vozidel a současně povede k omezení nabídky cenově dostupných modelů.
„Návrh stanovuje neúměrně přísné limity pro nákladní vozidla, může omezit nabídku dostupných osobních vozidel v nižších kategoriích a hrozí také odčerpáním omezených zdrojů, které je třeba investovat do elektrifikace a naplnění klimatických cílů,“ uvedl prezident sdružení Martin Jahn. Termín poloviny roku 2025 navíc podle něj neumožní výrobcům osobních aut se na změnu připravit, což povede k propadu nabídky automobilů na trhu.
Přidejte odpověď